‚Bože, buď ke mně milosrdný hříšník! Lukáš 18,13

od Stevena Chana

  1. náš postoj mysli je velmi důležitý. Bible vybízí, abychom měli postoj mysli Ježíše Krista:

„Ať to mysl ve vás, který byl také v Kristu Ježíši, 6, kdo, jsa v podobě Boha, nepovažoval za loupež být rovný Bohu, 7 ale dělal Sebe zmařil, vzal na sebe podobu bondservant, a přichází v podobě muže. 8 a byl nalezen ve vzhledu jako člověk, pokořil se a stal se poslušným až do bodu smrti, dokonce i smrt kříže.“(Phil 2:5-8)

  1. byla To mysl-set: Ježíš byl ochoten, aby se dolů na stejné úrovni jako ti chtěl pomoci. To vyžadovalo pokoru mysli a ochotu podrobit se tomu, co vyžadoval jeho Nebeský Otec-dokonce i smrt na kříži. Jako Kristovi učedníci nebo následovníci je nezbytné, abychom následovali jeho kroky (1 Pet 2: 21).
  2. V Lukáš 18:9-14, Ježíš učil podobenství farizeje a výběrčího daní. Jeho zamýšleným publikem byli ti, kteří věřili v sebe jako „spravedliví a pohrdali ostatními“. Že self-spravedlivý postoj se projevil tím, co říkal ve své modlitbě, stejně jako, jak on to řekl:“ Farizeus se postavil a modlil se a tak se sám sebe, ‚Bože, děkuji Ti, že nejsem jako ostatní muži—vyděrači, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník. 12 postím se dvakrát týdně; dávám desátky ze všeho, co mám. Prý oslovoval Boha, ale modlil se sám se sebou!

jeden biblický komentátor poznamenal takto: „fráze nepochybně zmiňuje skutečnost, že jeho modlitba nebyla ve skutečnosti komunikací s Bohem, ale komunikací se sebou samým.“(PNT) byl charakterizován spíše vychloubačností než pokorou. Musíme být opatrní s našimi modlitbami. Mají podobný postoj mysli?

měli bychom být opatrní s tím, co říkáme v našich modlitbách – zvláště když se snažíme vyjmenovat naše úspěchy/požehnání ve srovnání s ostatními – jednotlivě nebo korporátně.

  1. Všimněte si řeči těla výběrčího daní, když se modlil: „A výběrčí daní, stojící daleko, by ani tak nezvedl oči k nebi, ale porazil jeho prsa, řka:“ Bože, buď milosrdný ke mně hříšník!‘

jeho řeč těla odhalila jeho postoj mysli. Ježíš poukázal na to, kde stál (z dálky) – neodvážil se spojovat s údajně svatými. Pak Ježíš poznamenal, co udělal s jeho očima (on by ani tak zvednout oči k nebi) – díval se dolů, protože věděl, že Bůh byl vědom svých nedostatků a byl velmi uctivý Boha. Pak Ježíš poznamenal, co udělal rukama – “ porazil si prsa – – což naznačuje jeho skutečnou upřímnou kajícnost. Nakonec Ježíš poznamenal, co řekl ve své modlitbě: „Bože, buď ke mně milosrdný hříšník!‘

  1. stojí za zmínku, že Ježíš zdůraznil celé aspekty osoby nabízející modlitbu-nejen to,co řekl nebo se modlil. Lze si také představit tón hlasu, když řekl: „Bože, buď ke mně milosrdný hříšník! v souladu s postojem pokory.
  2. co o nás prozrazuje naše řeč těla a obsah našich modliteb, když se modlíme?
  3. modlíme se s marným opakováním-Matt 6:7? Někdy se zdá, že naše modlitby jsou pouze pro Boží ochranu před bohoslužbami a před nimi. Určitě existují důležitější věci, o které bychom se měli starat, když před ním přicházíme v modlitbě jménem sboru.
  4. já opravdu nevím, jak se někdo může odložit naše nervozita; místo toho bychom měli obsadit naše zajímá, na Něj Mu na nás záleží (1 petr 5:7) a měli bychom řešit naše obavy s Bohem a aby naše požadavky s ohledem na tyto obavy (Filipským 4:6) tak, že Bůh je mír může vládnout v našich srdcích.
  5. jsme znepokojeni tím, že máme na stole jídlo? Pak bychom se měli modlit jako Ježíš nás učil: „Dej nám tento den náš denní chléb“ (Mt 6:11)
  6. Jak jsme přemýšlet o našem vztahu s Bohem a s druhými, měli bychom se modlit: „A odpusť nám naše dluhy, jako i my odpouštíme našim viníkům.“(Matt 6:12)
  7. pokud bojujeme se zkouškami a pokušeními, modlete se takto: „a neveďte nás do pokušení,ale vysvoboď nás od zlého.“(Matt 6:13)
  8. pokud se cítíme bezmocní, pak se modlete: „pro vaše je království a moc a sláva navždy.“(Matt 6:13)
  9. bratří, naše řeč těla také odhaluje náš skutečný postoj, když komunikujeme s ostatními. Projevujeme pohrdání ostatními, kteří se od nás liší? Zdaž ukazujeme opovržení vůči druhým, kdož uctívají Boha nevědomě? Lidé, kteří jsou námi opovrhováni, pravděpodobně nebudou chtít poslouchat naše kázání. Bible nás nabádá: „bratří, je-li člověk předjížděn v jakémkoli přestupku, vy, kteří jste duchovní, obnovte takového v duchu jemnosti, zvažujete sebe, abyste nebyli také v pokušení.“Duch jemnosti nebo“ mluvit pravdu v lásce “ není shodný s postojem pohrdání nebo znechucení. Buďme opatrní s tím, co říkáme a jak to říkáme, a také s tím, co naše tělo/obličej/oční akce odhalují o našem postoji mysli. Ukazují, že jsme skutečně pokorní? Anebo zrazují naši pýchu a pohrdání těmi, kdož hříšníky jsou? Pojďme si vzpomenout na všechny časy, že to je Boží milost, že jsme byli spaseni – tak, pojďme si uvědomit, mít pokoru mysli, aby si naše potřeba Boží milosrdenství stejně jako ostatní.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.